Aleister Crowley

------------------------------------

Uctívám tebe, Králi Zla,

tělem, jímž jsi byl stvořen

- k obrazu Ďábla.

S nevinností, vášnivě,

Tebe já uctívám, Králi Zla!

Uctívám Tebe, Pane Zlomyslnosti,

Duší, jíž jsi byl tvarován.

Krásný jako kalich lilie,

při temném slunci odhalen.

Tebe já uctívám, Pane Zlomyslnosti!

Při žízni, krutém dychtění,

Po věcech nekonečných, neslýchaných.

Sny záhuby a loupení ---

Písně, v nichž slovo boha očekávat nemůžeš.

Písně zločinu --- a písně dychtění ---

Při chmurných očích Ďábla,

Jež pusté a neplodné se třpytí.

Tebe já uctívám, Králi Zla,

Těmito rty, suchými a hořkými,

Jako pusté oči Ďábla!

Já uctívám Tebe - invokuji Tebe,

Já pokořuji Sebe před Tebou,

Formulemi, jež jednou probudí

chtíč chaosu - Já uctívám Tebe.

Já uctívám Tebe --- Já invokuji Tebe!